Jeseteři se vyskytují v Evropě, severní Asii a Severní Americe a patří mezi hospodářsky nejcennější druhy lovené pro velice kvalitní maso a zejména pro věhlasný kaviár. V důsledku masivního lovu a zhoršení podmínek jejich prostředí se oblast jejich rozšíření neustále zmenšuje a některým druhům jeseterů dokonce hrozí vyhubení. Na celém světě existuje kolem 20 druhů těchto ryb.
Obecné informace
Tyto krásné prehistorické ryby patří hned po žralocích mezi nejstarší druhy ryb. Jejich stáří se odhaduje na 250 milionů let. Díky jejich atraktivnímu vzhledu se v posledních letech stávají velmi oblíbenými druhy ryb do zahradních jezírek.
Chov v jezírku
Základním předpokladem pro úspěšný chov jeseterů v zahradním jezírku je pořízení kvalitních ryb od prověřených prodejců. Tyto ryby musejí být zvyklé přijímat granulované krmivo. Jeseteři se ve volné přírodě živí bezobratlými živočichy ze dna (larvy, korýši, atd.). Některé druhy jeseterů určených pro chov v jezírku loví také. V jezírku je ale minimum jejich přirozené potravy, a pokud nejsou jeseteři převedeni na umělé krmivo již v mládí, dochází u nich k úhynům z důvodu podvyživení. Granulované krmivo pro jesetery musí obsahovat vyšší množství živočišné složky než krmiva určená například pro kapry Koi. Další důležitou podmínkou je, aby krmivo klesalo ke dnu. Tlama jesetera umístněná na spodní straně hlavy je schopna nasávat potravu pouze ze dna. Nekupujte zásadně ryby menší než 20 cm, předejdete tak mnoha problémům.
Rozmnožování jeseterů v zahradním jezírku je velice problematické a nelze s ním počítat. V přírodě se ryby vytírají na písčitá dna řek, kam táhnou v hejnech z obrovských dálek. Zajímavostí je, že se ryby vracejí vytřít na místo, kde se narodily. Rozpoznání pohlaví u jeseterů je poměrně složité a vyžaduje velkých zkušeností. Všeobecně se dá říci, že samice jeseterů mají rychlejší růstový potenciál a převyšují svojí velikostí ryby opačného pohlaví.
Snášenlivost jeseterů s ostatními druhy ryb v zahradním jezírku je velice dobrá a nepřináší žádná nebezpečí. Problém nastává pouze v době krmení. Koi kaprům velice chutnají granule pro jesetery, které upřednostňují před jejich plovoucím krmivem. Jeseter při svém pomalém způsobu pohybu tak přijde o velkou část krmné dávky. Malí jeseteři, kteří ještě nedokážou kaprům konkurovat, tak mohou zůstávat o hladu. U větších jedinců již toto riziko nehrozí. K lovení menších ryb se uchyluje převážně Vyza velká (Huso huso) ve fázi, kdy dosáhne délky 50 centimetrů. Při chovu jeseterů je nutné dát pozor na lovecké schopnosti koček, pro které jsou zejména ve večerních hodinách snadnou a vítanou kořistí.
Jeseteři jsou ryby náročné na kvalitu vody. Především ke svému životu potřebují dostatek kyslíku. Proto je nutné pro jejich chov zvolit kvalitní filtrační a vzduchovací zařízení. Pokud je filtrace ve vašem jezírku poddimenzovaná, raději se jejich chovu vyhněte. Další požadavek je vzhledem k poměrně velkým růstovým schopnostem jeseterů kladen na velikost a hloubku jezírka. Osobně doporučujeme nádrž o objemu alespoň 8 m3 a hloubce minimálně 120 cm.
Jeseter chovaný ve správných podmínkách má velice odolný imunitní systém. Na rozdíl od Koi kaprů netrpí plísňovými chorobami. Jedinou nemocí, se kterou se u něj můžeme v naší zemi setkat, je tumor. Nejčastější formou úhynu jeseterů je špatná kvalita vody, zejména nedostatek kyslíku, velké množství amoniaku, dusitanů a vysoké pH vody. Velice důležité je vyhnout se podávání krmiva s vysokým podílem tuku, kterým jsou například granule pro pstruhy. Pro jesetery je vyvinuto speciální krmení založené na letitých výzkumech trávicího systému těchto ryb. Zejména v zimním období zvýšené množství tuků v potravě způsobuje u jeseterů degradace vnitřních orgánů, které bývají smrtelné.
Výhodou při chovu jeseterů je snášenlivost nízkých teplot vody (0,5 °C). V zimních měsících tak nedochází k podchlazení, jak tomu bývá u Koi kaprů. I při půl stupni Celsia přijímá a tráví potravu. Pokud chováte jesetery společně s Koi kapry, pak s krmením přestaňte v době, kdy voda dosahuje 8 – 10 stupňů Celsia. Koi kapři nejsou na rozdíl o jeseterů schopni v chladné vodě krmivo trávit a dochází k jejich úhynu.
Jeseteři jsou velice vhodnými rybami pro zahradní jezírka a při dodržení určitých zásad při jejich chovu se stanou okrasou a chloubou vašeho jezírka.
Nejčastěji chované druhy jeseterů
Jeseter malý (acipenser ruthenus)
Nejmenší příslušník jeseterů obvykle nedosahuje délky více než 60 – 70 cm a hmotnosti nad 6 kg. Ovšem lze se setkat vzácně i s jedinci dosahujícími velikosti kolem jednoho metru a váhy přes 15 kg. Tělo jesetera malého je protáhlé a relativně nízké, na hlavě s typickým špičatým nosem. Boční štítky jsou kosočtvercového tvaru a částečně se překrývají. Zbarvení je poměrně pestré vyznačující se krásnými světlými pásy na bocích a hřbetě.
V přírodě se vyskytuje v řekách ústících do Černého, Azovského, Kaspického a Baltského moře, poměrně hojně je zastoupen v řece Dunaji. V České republice je jeho výskyt velice vzácný, objevuje se v řece Moravě. Tento druh jesetera se vyznačuje pomalým růstem a proto je vhodný do menších jezírek. Dožívá se stáří kolem 20 let.
Vyza velká (Huso huso)
Jedna z největších ryb vůbec, dosahuje 10 m délky a váhy 3200 kilogramů. Vyza velká patří mezi dlouhověké druhy ryb. Dožívá se 100 a více roků. Růst je velice rychlý, už desetileté vyzy dosahují délky kolem 150 cm, dvacetileté pak přes 2 metry. Pohlavní dospělost nastává velmi pozdě. U samců ve věku 12 – 14 let a u samic v 16 – 22 letech. Vyza velká žije v Kaspickém, Černém, Azovském a Jaderském moři. V dospělosti se zdržuje v blízkosti pobřeží v hloubkách do 180 cm, většinou nedaleko ústí řek. V době tření putují dospělé vyzy do řek a pobývají v nejhlubší části koryta. Mladí jedinci po vylíhnutí splavávají pomalu při dně do moře. Tělo vyzy je masivní, vřetenovité, hlava relativně velká a vysoká s krátkým a úzkým rypcem. Jedná se o druh jesetera s nejvíce ceněným kaviárem, díky němuž mu na mnoha místech hrozí vyhubení. V zahradním jezírku velice dobře přijímá granulované krmivo. Od délky 50 cm se může uchylovat k lovu malých ryb.
Jeseter sibiřský (Acipenser baeri)
Jedná se o velice odolný druh jesetera s vysokým růstovým potenciálem. Ideální druh pro začínající chovatele jeseterů. Jeseter sibiřský dorůstá délky kolem 2 metrů a váhy přes 20 kg. V přírodě se vyskytuje ve velkých sibiřských řekách (Irtyš, Kolyma, Ob, Lena), dále v jezeře Bajkal a jeho přítocích. V posledních letech se s ním stále častěji setkáváme ve sportovních revírech, kde je díky svému rychlému růstu, odolnosti a velké bojovnosti velice atraktivní rybou. Tělo tohoto jesetera je masivní, hlava má v mládí špičatý rypec, ve stáří se zakulacuje. Barva těla je nevýrazně šedá bez bílých linií. Pro své nenápadnému zbarvení je v znečištěné vodě špatně vidět.
Jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedti)
Tento velký druh jesetera dorůstá do délky přes 4 metry a váhy kolem 600 kilogramů. Nejčastěji se ovšem vyskytují 2 metroví jedinci. Jeseter ruský patří mezi druhy dosahující vysokého věku, může se dožít až 50 let. Areál rozšíření zahrnuje Kaspické, Černé a Azovské moře a do nich vtékající řeky. Po vyze velké je tento druh nejcennějším jeseterem s vysokou kvalitou masa a kaviáru, což z něj udělalo ohrožený druh. Zbarvení a tvar jeho těla je velice atraktivní. Má výrazně bíle destičky, krásné lemování na bocích a hřbetě. Jeho charakteristikou je nažloutlé břicho. Tělo má robustní, hlava má zakulacený rypec. Jeho atraktivita ho činí velice oblíbeným druhem jesetera pro okrasná zahradní jezírka.
Jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus)
Jeden z nejkrásnějších jeseterů vůbec. Na těle má perleťově bílé destičky ve tvaru hvězd a disponuje velice pestrým zbarvením. Tvar těla je podlouhlý. Typický a pro tento druh charakteristický je dlouhý a úzký rypec, jímž se nápadně odlišuje od všech ostatních druhů tohoto rodu. Dorůstá do délky kolem 2 metrů a hmotnosti přes 50 kg. Jeseter hvězdnatý se dožívá věku 35 let.Oblast rozšíření zahrnuje Kaspické, Černé, Azovské moře a Egejské moře a do nich vtékající řeky. Z hlediska chovu v zahradním jezírku se jedná o poměrně náročný druh, který vyžaduje velice kvalitní vodu. Zejména v raném mládí s ním mohou být problémy, proto je třeba kupovat ryby od velikosti kolem 25 cm.
Veslonos americký (Polyodon spathula)
I tento druh ryby patří do skupiny jeseterovitých. V posledních letech začíná být velice populární. Typické pro tento druh je tzv. veslo, což je silně zploštělý rypec , který dodává veslonosovi atraktivní vzhled. Tato ryba pochází ze Severní Ameriky, z povodí řeky Mississipi. Od ostatních jeseterů se liší nejenom vzhledem, ale také způsobem života. Žije trvale ve sladké vodě a není to ryba dna, ale vodního sloupce. V přírodě se veslonos americký živý planktonem, v jezírku pak přijímá speciální granulované krmivo. Kupujte tento druh ryby pouze od prodejce, který veslonose již naučil přijímat granulované krmivo a na vaši žádost vám to předvede. Převedení veslonose amerického na granulovaný typ strvay je totiž největším úskalím v chovu těchto zajímavých ryb. Ve volné přírodě dorůstá hmotnosti 50 – 100 kg. V zahradním jezírku ale počítejte s nárůstem váhy maximálně do 10 kilogramů.